Good Roots

Tři knihy,
jedny kořeny /
Three books,
common
roots





Kořeny jsou to, z čeho rosteme. Je dobrý, když jsou hluboko.
V zemi, nebo v historii. Je dobrý, když jsou pevný a propletený.
Kořeny mají rostliny, společenský systémy a dokonce i různý kratochvíle.
Třeba skateboarding, rollerskating a snowboarding.
Jejich československý kořeny jsou tady, ve třech knížkách. ///
Roots are what we grow from. It’s good when they’re deep.
In the country, or in history. It’s good when they’re solid and intertwined.
Roots have plants, social systems and even diverse pastimes.
Like skateboarding, rollerskating and snowboarding.
Their Czechoslovakian roots are here, in three books.

Euroskate party

Samozřejmě jsme chtěli ukázat, že taky něco umíme a první trik, kterej mě tenkrát napadnul, bylo ollie přes kaňon. To z nás ještě nikdo nedával, tak jsem ho napálil a samozřejmě to nevyšlo. Když bylo mistrovství Evropy v Čechách, tak jsme se nemohli krotit a jeli stylem: pošli tam to nejtěžší i když to neumíš, buď to klapne, nebo ne! /// Of course, we wanted to show that we could do something, too, and the first trick that came to mind at the time was the ollie across the canyon. None of us had ever done that before, so I gave it a try, and of course it didn't work. When the European Championships were in Bohemia, we couldn't restrain ourselves and adopted a tactic: try to land the hardest tricks even if you can't, it'll either work or it won't!
Petr Karlíček

SMYK Magazin

V první polovině září 1985 začala vyrůstat na parkovišti u Merhautovy ulice v BRNĚ prapodivná obluda. Všichni kroutí hlavou, všichni se diví. Děti: klouzačka??? Pracující: silo?!? Důchodci: nesmysl!?! Jenom celé skateboardové Československo vědělo, že tu při nočních ohňostrojích svářecího aparátu vyrůstá nová skateboardová u-rampa. /// A very strange monster is beginning to grow at a parking lot near Merhaut street in Brno in the first half of September 1985. People can’t believe their eyes; shaking heads in surprise. Kids: a slide? Labour: a silo? Retired: nonsense!?! Just all of the skateboarding Czechoslovakia knew that a new skateboarding half-pipe grows under nocturnal fireworks of a welding machine.
Martin Kopecký

Prknem dolů...

Byli jsme plný energie, naším kmenem byla skejťácká komunita a skateboarding iniciačním rituálem plným krve a lítání. I ty obřadní nástroje jsme si museli vyrobit sami. V zimě jsme pak měli svrbění, na skejtu se jezdit nedalo a pády do prašanu se zdály bezpečnější než ty na asfalt. Tak jsme se začali z kraje osmdesátejch let zajímat o snowboarding. /// We were full of energy, our tribe was the skate community and skateboarding was an initiation ritual full of blood and flying. We had to make the ceremonial instruments ourselves. Then in the winter we had an itch - you couldn't skate, and the falls in the powder seemed safer than the ones on the asphalt. So we got interested in snowboarding from the '80s and built our first snowboards.
Jirka Včelák

Československo bylo v osmdesátých letech místem setkávání skejťáků z Východu i Západu, místem, kde se stíraly rozdíly. Návštěva věrozvěstů Shanea Rouse a Clause Grabkeho rozpoutala v září 1985 řetězovou reakci. Jejím důsledkem bylo mimo jiné i výjimečné mistrovství Evropy ve skateboardingu v říjnu 1988 v Praze. /// Czechoslovakia was a meeting place for skaters from both East and West in the 1980s, a place where differences were blurred. A visit of of "Apostles of Skateboarding" Shane Rouse and Claus Grabke set off a chain reaction in September 1985. It resulted, among other things, in the extraordinary European Skateboarding Championships in October 1988 in Prague.

Originální skejtové bulletiny s osobitými texty z pera Martina Kopeckého, ilustracemi Marka Choce a skrumážemi punkových kreseb Romana Jimmyho Bagina. Přinášejí autentický obraz „skejťácké rodiny z osmdesátých let“. Strojopisy a fotografie netrpí nekvalitním xeroxováním, přesto si kniha zachovává původní černobílou surovost. /// Original skateboard bulletins with distinctive texts by Martin Kopecký, illustrations by Marek Choc and scrubs of punk drawings by Roman Jimmy Bagin. They bring an authentic image of an “eighties skate family.” The typewriters and photographs do not suffer from low-quality xeroxing, yet the book retains its original black-and-white savagery.

Kniha vypráví o počátcích československého snowboardingu a mapuje první kroky výrobců sněžných prken i prvních jezdců. V knize se střetávají dvě formy vyprávění, nespoutané autentické vzpomínky pamětníků a vstupy dokumentující období, kdy ještě snowboarding nebyl sportem, ale nevázanou zábavou. /// The book tells of the beginnings of Czechoslovak snowboarding and charts the first steps of snowboard makers and first riders alike. In the book, two forms of narrative collide, the unbridled authentic memories of the memoirists and entries documenting a period when snowboarding was not a sport but an unbridled entertainment.


Rink volný

Z dálky zaznívalo známé dunění, když jsem spěchal za jeho rajskou hudbou. Pohled do velké dřevěné, bohatě žárovkami osvětlené dvorany, na jejíž parketách se už potloukali (doslova) první bruslaři, byl okouzlující.
Jan A. Palouš

Nadmíru seriózní titul nabízí čtenářům dvě zdánlivě nesourodá témata. Ad.1: rannou historii dvouřadých kolečkových bruslí a prvních skating rinků s důrazem na země rakousko-uherského mocnářství. Ad.2: obsáhlý pohled do Riegrových sadů, konkrétně na místo zvané Švihanka. Pojítkem budiž Bílkův pavilon, který zde sloužil mnoha zájmům i generacím a na jiném místě v Praze stojí i po 110 letech.

  • Novinka